Věž strážných andělů

12. dubna 2014 v 17:09 | V.F. |  Témata týdne
Daleká věž, vysoká a mohutná. Sama v modré nicotě. Obklopená mraky tak čistými, že připomínaly bělost křídel andělů. Římsy byly zdobené chrliči, těmi obludnými stvořeními, která vypadala, že se chystají skočit do hlubin propasti. Tlamy, doširoka rozevřené ostré kamenné zuby. Křídla, roztáhlá a připravená k letu. Jen tváře. Ach, ty ubohé tváře, měly výrazy plné bolu a křivých šklebů. Masky a grimasy. Avšak i přes všechny jejich nedokonalosti, věž hlídali. Kamenní, stážní andělé.
Přicházely větry, bouře, slunečné dny i kruté zimy. Strážci tam stále byli. Neopustili svou věž, nebeský poklad. Neutekli.
Pak přišly tajemné noci, měsíce v úplňku, hvězdy - padající slzy oblohy. Rudé a žhavé. Krvácející. Nechávaly na obloze jizvy, jako čas a počasí na tvářích chrličů. Za takových nocí chrliči opouštěli svá místa na římsách a za zvuku drolících se kamenů, kroužili okolo věže. Prolétávali ozdobnými sloupky, oblétávali střešní lilie a stylizované korouhve.
Jejich stíny se odrážely ve vitrážových oknech, jež při svitu měsíce byly rudé, žluté, červené, zelené a modré.
Slétávali i pod mraky, až dolů, do hlubin k základním kamenům, odkud se vraceli zpět k římsám. Věrní andělé. Létali až do úsvitu, a když padl první paprsek slunce na věž, ti divocí noční andělé, byli zase kamennými chrliči, sedícími na římsách. Nehybnými a tichými.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 daeris daeris | Web | 12. dubna 2014 v 20:46 | Reagovat

V tomhle textu jsem sice našla pár hrubek, ale vzhledem k výbornýmu zpracování bez stylistickejch chyb vám je prominu. :D Jinak je to moc pěknej příběh.

2 V.F. V.F. | 9. května 2014 v 19:03 | Reagovat

[1]: Děkuji za upozornění.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama