Smrtka

14. února 2014 v 13:51 | V.F.
V náručí tvém umírám,
v bezpečí teď usínám.
Stmívá se, už nevidím.
Nesmrtelným závidím.

Slyším hlasy ze záhrobí,
plné hněvu, plné zloby.
Slyším hrůzný smrti smích,
už cítím její dotek na pažích.

Rve mi kůži a drásá mi maso,
,,kam jsi se poděla nebeská spáso?"
Cítím jak mi duši táhne z těla ven.
Bože, snad je to jen sen.

Nezachrání mě už nic?
To mám vyjít smrti vstříc?
Ne. Ne dokud poslední nádech mám,
ten smrti nevidám.

A tak tam ležím, asi spím
a podivný sen to sním.
Nikdy už se neprobudím.
Prohrála jsem, já vím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 14. února 2014 v 18:33 | Reagovat

Až mě z toho zamrazilo...

2 surpan surpan | E-mail | Web | 14. února 2014 v 22:39 | Reagovat

"Kde najdu něco pozitivního k tématu stáří?" říkám si, když jsem celý týden četl brutálně depkoidní články. Je to hodně dobře napsáno, ale na stáří musí být i něco pozitivního, ne?

3 V.F. V.F. | 15. února 2014 v 14:43 | Reagovat

[2]: tak někdy napíšu něco extra pozitivního.

4 Mia Mia | 16. února 2014 v 9:59 | Reagovat

Hezká báseň, zařazuju do výběru článků TT :)

5 V.F. V.F. | 16. února 2014 v 10:33 | Reagovat

[4]: Děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama